veteran tatra,auta veterani,inzerce veterani a poradna pro auto veterany tatra | veteran tatra

NTM

Chlumčany16

Tatra 11, 1927, 80 let v Dobrušce!

 

V roce 1927, 3. srpna, koupil zvěrolékař, pan Josef Šnajberk ze Zásmuk, v kopřivnické Tatře vůz Tatra 11. V té době se již oficiálně tento typ nevyráběl. Mohlo jít o mimořádnou sestavu z dílů aktuálně dostupných v továrně, případně o repasovaný vůz po havárii. Variant je více. Byla mu přidělena poznávací značka: O XXXI – 231. MVDr. Šnajberk měl vůz tři roky, a pak ho prodal 21. května 1931 panu Jaroslavu Tlapákovi, mlynáři z Rychnova nad Kněžnou. V době převodu měl vůz na tachometru 16 045 km. Poznávací značka byla změněna na: O – LXIX – 114. Mlynář s vozem jezdil až do 30. srpna roku 1937, kdy Tatru 11 koupil pan Jan Šesták, čalouník z Dobrušky, který měl od roku 1934 ještě obchod koženým a sportovním zbožím a kočárky. Auto rozváželo zákazníkům zboží a Tatra také tahala voznici s vodou, když se stavěla čalounická dílna a tehdy byl v Dobrušce nedostatek vody. Auto dostalo nejdříve poznávací značku: O -59040. Později mu byla značka změněna na Č – 43 011. Po válce a bolševickém převratu panu Šestákovi čalounickou dílnu znárodnili, ale stará Tatra rodině zůstala. Podnikali s ní společné výlety a Tatřička je vždy dobře dovezla. Když v 60. letech dorostly panu Šestákovi děti, dcera Jitka se již v sedmnácti letech chopila volantu a vyučila se velmi brzy v řazení bez synchronizace. Když pak získala řidičák, jezdila s maminkou na výlety až na Vysočinu ona. Technických znalostí o funkci vozu a motoru moc neměla, ale svíčky již povolit uměla a vyměnit rezervu také. Když dospěla do studentských let na Karlově Univerzitě v Praze, párkrát si vzala Tatru až do hlavního města, aby ji využila pro stěhování z koleje a na kolej a na studentské výlety. Jitka se dodnes diví, jak mohla otevřená Tatra obstát zaparkovaná u kolejí na Petrském náměstí v centru Prahy a nepodlehnout vandalství. Na jednom z výletů to Jitce v motoru "luplo" a nejelo dál. Nakonec ji s vozem odtáhli do Prahy do nějakého servisu na Smíchově, kde se našel v personálu pamětník, který uměl vůz alespoň provizorně opravit, aby s ním mohla dojet domů, do Dobrušky. V roce 1997, po 60 letech v jedné rodině, Jitka vůz prodala panu Pavlu Potočkovi z Dobrušky, který chodil vůz léta obdivovat. A vybrala si dobře; nový majitel se o vůz opravdu stará, uvedl ho do pěkného provozuschopného stavu, respektuje jeho autenticitu, neničí nic původního a občas ji sveze. (5/16) (2x foto: Miloš Petr, Dobruška)

[1..15 ] 16..22 ]
 #5405
 #5406
 #5407
 #5408
 #5409
 #5410
 #5411
 #5412
 #5413
 #5414
 #5415
 #5416
 #5417
 #5418
 #5419