veteran tatra,auta veterani,inzerce veterani a poradna pro auto veterany tatra | veteran tatra

NTM

Chlumčany16

 

 

 

Werichova Tatra

 

Vzpomínal bývalý pracovník karosárny Sodomka,jehož jméno zdroj neuvedl:

Ve třicátých letech minulého století byly karoserie postavené firmou Sodomka již natolik známé, že si je žádaly i populární osobnosti. Proto se jednoho dne objevil u pana „šéfa“ osobně Jan Werich a objednal si pro sebe vůz. Měla to být Tatra typ 52. Zda přijel s touto představou (několik karoserií na tomto podvozku již bylo postaveno) nebo zda si vybral až na místě, to už asi nikdo nezjistí. Každopádně si vybral Tatru v provedení jako čtyřsedadlový kabriolet a to ve světlešedé barvě. Protože se jednalo o prestižní zakázku (i když nešlo o nijak výrazně exkluzivní vůz), věnoval se jí po celou dobu pan Sodomka osobně. Pochopitelně se zúčastnil tvorby návrhu celého vozu a pak dohlížel na jeho celou výrobu. Vlastní zhotovení karoserie, která měla podle tehdejších zvyklostí dřevěný rám oplechovaný ručně vytvarovanými díly, svěřil svým nejzkušenějším autoklempířům – byli to pánové Kristl, Cejp, Vích a Chocholatý. A protože já jsem tehdy končil své tříleté učednické období, byl jsem zařazen do téhle party. Pokud mě paměť neklame, dostal jsem na starost vyklepání zadních blatníků. Hrubá karoserie byla na světě asi za týden, pak se pochopitelně vystrojovala, lakovala atd. No a když byl vůz hotový a jako obvykle i vyfotografovaný, došlo na převzetí vozu. Přijel si pro něj osobně pan Werich a podle toho, jak proběhlo přebírání, byl nadmíru spokojen. Co se dělo u „šéfa“ samozřejmě nevím, ale pro všechny, co vůz stavěli, uspořádal oslavu. Mě jako učně vyslali s dvoukolákem pro proviant – buřty, pečivo a pivo. To jsem nechal natočit do lahví „U Káralů“, jenže jak jsem uháněl s nákladem zpět, postupně vylétaly zátky z lahví a pivo teklo po ulici. Naštěstí byl pan Werich natolik štědrý, že i přes tuto „ztrátu“ zbylo tolik, aby oslava jeho vozu byla jaksepatří. Snad i proto si ji po tolika letech pamatuji. Co už však z mé paměti odvál čas, je tvar emblému, který si Jan Werich nechal umístit na kapotu své sodomkovské Tatry.

Tím se však Tatra s Mýtem nadobro nerozloučila. Vozila sem dlouhou dobu svého majitele za jeho vášní – pstruhy. Když byl úlovek slušný, udělal z toho pan Werich opět oslavu – vinárna „U Žižků“ by mohla také vzpomínat.

(Text převzat ze serveru Karosy Vysoké Mýto,první dvě fota z rodinného alba dr.Dobiáše z Prahy, který zachytil své přátele, jež k němu přijeli v T52 kabriolet na návštěvu v roce 1933. Nejde tedy o pravou fotku Tatry pana Wericha, jen o foto shodného typu. Třetí foto je pak katalogové - propagační foto T52 kabriolet pořízené firmou Sodomka, toto foto převzato ze serveru Karosa Vysoké Mýto) (8/05)

Ilustrační foto