veteran tatra,auta veterani,inzerce veterani a poradna pro auto veterany tatra | veteran tatra

Svíčka Bosch

Roztoky 2014

 

T12 Targa 3vozy

 

Tatra 12 Targa Florio


V roce 1925 byla několika úspěchy na slavných automobilových závodech a soutěžích spolehlivosti, které Tatra obeslala, potvrzena moderní konstrukční řešení vozů Tatra 11 a Tatra 12. Ať už šlo o Stuttgart, Ecce Homo, Targa Florio nebo Velkou ruskou soutěž spolehlivosti, všude slavily dvouválce velké úspěchy. Potvrdily se výhody nové konstrukční koncepce automobilů s dvouválcovým vzduchem chlazeným motorem, páteřovým trubkovým rámem a zadní nápravou s výkyvnými polonápravami.Bezesporu největším sportovním úspěchem bylo vynikající umístění na nejtěžším a nejnáročnějším závodě světa na Sicílii.Sicilský závod Targa Florio byl automobilovým závodem na okruhu. Dokonce to byl jeden z nejstarších závodů na okruhu na světě. Při bližším zkoumání charakteru trati však zjistíme, že pouhý název „závod na okruhu“ zdaleka nevystihuje to, co museli jezdci absolvovat. Nejnižší bod trati byl pouze 10m nad mořem a nejvyšší bod trati byl 900 metrů nad mořem. Tak velkým výškovým rozdílem se může pochlubit jen málokterý speciální závod do vrchu! Mnozí experti z řad automobilových závodníků nepřeháněli, když prohlásili, že Targa Florio je několik závodů do vrchu a také prudkých sjezdů sloučených dohromady.I když vrcholem našich úspěchů na trati závodů Targa Florio jsou vítězství dosažená paní Eliškou Junkovou na vozech Bugatti, zde se budeme podrobně věnovat úspěchům, které v závodu dosáhla značka Tatra.Bylo to v roce 1925, kdy se na startu závodu Targa Florio objevily dva malé dvouválcové závodní vozy Tatra. Vozy řízené soukromými jezdci Fritzem Hucklem a Karlem Sponerem obsadily ve své třídě do 1100 ccm první dvě místa. Rodák z Nového Jičína Fritz Huckel překonal dosavadní traťový rekord této třídy o plných 26 minut a Karel Sponer překonal rekord o 21 minut. V roce 1925 tedy viděla slunná Sicílie poprvé na stožáru československou státní vlajku.Přibližme si závodní vozy, které tyto vynikající výsledky umožnily. Úspěchy dosažené Josefem Veřmiřovským na závodním voze Tatra 11 na soutěžích Solitude o Cenu města Stuttgartu a na Ecce Homo vedly konstruktéry k dalšímu vylepšení vozu a daly tak podnět ke vzniku tří závodních vozů Tatra 12, které si po úspěšném absolvování sicilského závodu vysloužily přízvisko Tatra 12 Targa Florio.


Závodní dvouválce Targa Florio byly konstrukčně dosti odlišné od sériových vozů. Nejvíce byl pozměněn motor a karoserie vozu.Válce motoru byly vyrobeny ze speciální litiny, takže snášely na brzdě i teploty tmavě červeného žáru v okolí výfuku. Každý válec měl jeden ventil sací a dva ventily výfukové, aby se zmenšilo jejich tepelné namáhání. Klikový hřídel a ojnice byly uloženy ve valivých ložiskách, takže motor lehce dosahoval 5000 otáček za minutu. Kompresní poměr byl zvětšen na 1 : 5,4. Takto upravený motor dával výkon 27 – 30 koní. Důležitým, dosud sériově nemontovaným palubním přístrojem byl otáčkoměr. Vrtání válců, zdvih klikové hřídele a tedy i obsah byly stejné jako u sériových vozů. Přední náprava však již nebyla tuhá, takže všechna kola byla zavěšena na výkyvných polonápravách. Konstrukční provedení přední nápravy bylo shodné s typem T17. Byla použita drátěná kola s centrálním upínáním maticemi v provedení Rudge – Whitworth. Stavba karoserie se svou technologií blížila stavbě tehdejších letadel. Byla zhotovena z překližky, která po napaření byla zformována do potřebného tvaru. Pouze přední motorová kapota byla z hliníkového plechu. Takováto karoserie vážila si 25 kg. Váha celého závodního vozu byla 560 kg. Závodní vůz Targa Florio byl tedy lehkým vozem s výkonným dvouválcovým motorem, který dosahoval rychlosti 120 km za hodinu. Protože to byla rychlost proti sériovým vozům téměř dvojnásobná, musely se zdokonalit také brzdy. Byl zvětšen průměr brzdových bubnů, které byly pro účinnější chlazení opatřeny žebrováním. Dalším důležitým zlepšením celého brzdového systému byla možnost ručního seřizování ovládacích lanek během jízdy. Pro snadnější doplňování pohonné směsi byla palivová nádrž umístěna za sedadly nad zadní nápravou. Obsah nádrže byl zvětšen na 60 litrů. Dvouválcový motor závodního vozu nepotřeboval ke chlazení vodu, zásoba pohonné směsi byla doplňována během závodu jen jednou, takže ztrátové časy na zastávkách v depu byly jen minimální.Nejčastější fotografie závodních vozů Targa Florio zobrazují auta tak, jak byla vypravena z továrny – tzn. s blatníky. Před vlastním závodem na Sicílii však byly blatníky předních kol odmontovány.Bohužel žádný z vozů tříkusové série Targa Florio se nedochoval.(Zdroj: článek Jiřího Rumla ve Zpravodaji TVCC 2/1975)