veteran tatra,auta veterani,inzerce veterani a poradna pro auto veterany tatra | veteran tatra

NTM

Chlumčany16

T57A pana Frýdy

Áčko

pana ředitele

Doubravy

V roce1937 se ředitel měšťanské školy v Praze, pan Rudolf Doubrava, rozhodl koupit automobil a rozhodl se pro Tatru. Musel si kvůli tomu ovšem ve svých 60 letech pořídit  řidičský průkaz – vydán mu byl 6. dubna 1937.

 

 

Vůz objednal v prodejně Tatry Praha – město, dne 1. června 1937. Zajímavé je, že nevyplňoval formulář objednávky, ale poté, co se v prodejně poptal, dostal Nabídku ke koupi, na které již bylo uvedeno výrobní číslo vozu a číslo motoru. Nasvědčuje to tomu, že tento konkrétní vůz již byl zřejmě na prodejně a panu řediteli se líbil.

 

 

 

 

Za vůz zaplatil zálohu 2700,-Kč; zřejmě i proto, že si objednal dodatečnou montáž zadního nosiče zavazadel.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dne 5. června obdržel pan ředitel potvrzení přijetí nabídky ke koupi a konečně 9. června 1937 si převzal nový vůz, který dostal policejní značku P 33.031.

 

 

 

 

 

 

 

 

Vůz byl tmavě vínový (mahagon) s růžovým linkováním, měl látkové čalounění s jemným proužkem a na kolech měl chromované poklice typu ,,bulldog,,.

 

 

 

 

 

Vůz byl vybaven švýcarskou elektroinstalaci Scintilla, která je oproti instalaci Bosch podstatně propracovanější a preciznější.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pan Doubrava bohužel hned v červenci 1937 vůz naboural. Urazil přední nápravu o kamenný patník ve vratech do dvora, a tak se cena vozu navýšila o účet za opravu. Vzhledem ke konstrukci vozu, kdy je přední náprava uchycena přímo na blok motoru, bylo nutné společně s částí nápravy vyměnit i blok motoru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podle vyprávění vnuka pana Doubravy, pan ředitel vůz vzápětí daroval své dceři jako svatební dar. Díky tomu se skutečným provozovatelem automobilu stal jeho zeť, pan Rudolf Štípek, technický úředník Elektrických podniků Hlavního města Prahy, který se o vůz velmi pečlivě staral. Pan Rudolf Štípek je vidět za volantem vozu i na první a nejstarší fotografii ze srpna 1937.

 

 

 

S novým vozem dostal majitel vozu i reklamní diář firmy Tatra na rok 1938, ve kterém je kromě nabídky výrobků koncernu Tatra i spousta dalších užitečných údajů, jako např. seznam čísel policejních značek přidělených jednotlivým policejním okresům, postup při prodeji vozu, pojišťování a zdanění automobilů, či pokyny k vojenské evidenci.

 

 

 

 

 

 

Do tohoto diáře si pan Štípek dost často zapisoval údaje o provozu vozu, jako např. výměny oleje, nákupy benzínu, ujeté kilometry, spotřebu, atd. Ze zápisků je možné vyčíst, že vůz velmi intenzívně využíval. Dost často také laboroval s karburátorem Zénith, o čemž svědčí zápisky o osazení karburátoru difusorem a tryskami různých rozměrů, doplněné aktuální spotřebou, ale tu se mu dlouho nedařilo stlačit pod 10 litrů. Z poznámek v diáři je rovněž patrné, že vůz používal i ke služebním cestám, na které ho vysílal zaměstnavatel, což auto zřejmě zachránilo před první vlnou konfiskací soukromých automobilů na počátku a během války.

 

 

 

 

Za války dostal vůz novou policejní značku PD 33.031. Dne 18. 1. 1945 (tedy pár měsíců před koncem války) byl vůz majiteli přesto odebrán německou brannou mocí proti úředně stanovené a zaplacené ceně 24.000Kč, a dostal policejní značku PA 56.002. Vůz byl potom při odzbrojování německé branné moci  dne 16. 5. 1945 zajištěn a přidělen pro služební účely Okresního národního výboru v Mladé Boleslavi. Pan Štípek dne 24. srpna 1945 podal žádost o zpětnou koupi vozu a bylo mu vyhověno. Po té, co zaplatil poslední úředně stanovenou cenu 24.000Kč, za kterou byl od něho vůz vykoupen, Tatra 57A se vrátila zpět ke svému majiteli. Po válce dostal vůz policejní značku P 33.068.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Staronový majitel, pan Štípek se pak o vůz vzorně staral a podle fotografií z rodinného alba vůz hodně cestoval, zvláště na rodinné dovolené. Vzhledem k rozrůstající se rodině dostal vůz někdy mezi lety 1950-53 další, tentokrát střešní nosič zavazadel. Dne 17. 9. 1954 byl vydán k vozu nový velký technický průkaz a nová SPZ  OI-12-33, která pak byla 8. 2. 1966 vyměněna za číslo AK-06-59.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1969 se vůz dokonce podíval do kapitalistické ciziny, o čemž svědčí fotografie z výjezdu na Grossglockner.

 

 

V 70. letech dostala Tatra nový červený lak a později vynuceně i plastové blinkly ze skútru na přední blatníky, jinak by nevyhověla tvrdě vyžadovaným požadavkům technické kontroly. Pan Štípek používal vůz v běžném provozu až do konce svého života. (Text a foto K.Frýda, 7/07)